Jdi na obsah Jdi na menu
 


život

 

 

Život je cesta plná tůní, 
kopretiny zryté podél cest, 
hlavy s hmyzem vykradených snů 
kam až dosáhnou obavy i touhy pocestných.

Tvé stopy v písku smaže vítr 
a včerejšek je zbytečný, 
jako kovy na prstech 
co plivou do tváře, kdo je čí.

Zítřek je stín, těch zrytých kopretin, 
co tlejí a touží po jistotě prachu, 
v něž se obrátí, jako svatí s větrem, 
na křídlech dolétnou s jistotou Bůh-ví-kam.

Dnešek je popelnice, tvých odpadků, 
co jsi nevynesl, když byl čas, 
tak nač moudrost a keců hlas, 
když zítřku se bojíš a včerejšek hnije... 


(15.11. 2011,  16:19) 

 

 

 

…to nesmrtelné je uvnitř v nás,

za prahem kam nedohlédnou oči,

jen srdcem je vidět těch krás,

pokud to umíš, víš jak osud se točí.

 

...život ti dává jako kulička Země,

kterou smíš označit svými kroky

a brát co je tvé, o co prosíš denně

ve šlépějích ať jdeš či skáčeš skoky.

 

 


(4.3.2012, 11:36)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

život :o)

(Hellenka.D, 16. 11. 2011 15:39)

Uložit minulost k slastnému spánku
a budoucnosti ukázat svou vlastní tvář
nikdo z nás nemá na čele známku
že jej čeká temná či světlá zář
A proto:
je třeba mít se trochu rád
občas křičet, občas se smát
občas padat, ale vždycky vstát
a tuto pravdu pamatovat:
že vše co stát se má
přijde s každým novým začátkem
že nemá cenu hádat se s osudem
přijmout, splynout a sdílet sebe sám
protože život nám byl do vínku dán
a že víra hory přenáší
a že nikdy, ani dnes není třeba zoufat
a že prostor duši unáší
k nesmrtelným věcem ...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA